home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
- @{d DBDDD9} @{c EEDE5F} Díky, Alberte
- ¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯@{c}
- Jako vëtîinu dní v roce 1943 byl i dnes Albert Hofmann v laboratoêi. Laboratoê byla
- velká obdélníková místnost bez oken. Mezi spoustou skêíní s chemikáliemi, laboratorním
- sklem a velkým mnoùstvím rûzných pêístrojû se s profesionální jistotou proplétal profesor
- Hoffman a se zaujetím se vënoval svému pokusu. Hofmann byl asi çtyêicetiletý stêednë
- vysoký chlapík. Nosil brýle a navzdory vëku mël jiù rozsáhlou pleî. Právë z chladícího
- boxu vyjímal reaktanty ochlazené na 0 C a nádobu s ledovou drtí. V ledu si chvíli chladil
- ruce, neù se pustil do dalîí práce.
-
- Nyní laboratoê osvëtlovalo nëkolik çervených ùárovek, protoùe deriváty alkaloidû z
- parazitické houby @{i}@{b}Claviceps purpurea,@{ub}@{ui} çesky pêíhodnë pojmenované @{i}@{b}Paliçkovice nachová,@{ub}@{ui} jsou
- velmi citlivé - bílé svëtlo je rozkládá. A to profesor nechtël. Byl výborný chemik,
- miloval chemii. Syntéza byla skoro u konce, práce se dnes daêila velmi dobêe, a pêesto
- profesor Hofmann necítil to správné uspokojení z daêícího se pokusu. Mël strach.
- Neurçitý, neustálý, hlodavý strach. Nevëdël z çeho by mël mít strach. Moùná za to mûùe
- ten sen, êekl si.
-
- @{d DBDDD9} Snaùil se soustêedit myîlenky na dokonçení syntézy. Pêidal nëkolik kapek HCl a stále
- chlazenou smës míchal. Za pár minut zneutralizoval smës roztokem NaHCO3 a extrahoval s
- éterem. Vzniklou lepkavou substanci rozpustil v éteru. Vzpomínky na sen se vîak jiù
- rozhodly a zaçaly se pêedvádët v celé své pravdivosti. Profesor uù vëdël çeho se bojí.
- Zdálo se mu, ùe zrovna skonçil nëjaký pokus, jehoù výsledek mël ve zkumavce. Právë
- dokonçil syntézu a prohláùel si trochu krystalického práîku ve zkumavce. Zdálo se mu o
- rozhodnutí prozkoumat plody své práce pod mikroskopem. Mikroskop je mnohem lepîí neù mé
- oçi, pomyslel si, a vydal se k pêístroji v protëjîím rohu místnosti. Zdálo se mu, jak
- zakopl, upadl a vdechl tu vëc ze zkumavky.
-
- Zdálo se mu, ùe ta vëc pálí v nose a v krku, proùírá se sliznicemi, postupnë stravuje
- jeho vnitênosti. Zdálo se mu o nesnesitelné bolesti, o vytêeîtëných oçích, o bezmocném
- lapání po dechu zkrvaveným hrdlem neschopným êevu, o milosrdné smrti.
-
- K mikroskopu to byl uù jen kousek, kdyù si profesor pêiîlápl tkaniçku. Ztratil
- rovnováhu. Padal. Straîlivë se vydësil. Nechtël zemêít tak, jak mu ukázal jeho sen.
- Odhodil zkumavku a dopadl. V bezpeçné vzdálenosti se o zem roztêíîtilo sklo. Profesor se
- postavil na roztêesené nohy a îel prozkoumat hromádku rozbitého skla. Sebral stêep a s
- @{d DBDDD9}bolestivým syknutím ho zase pustil. Po prstu mu stékala krûpëj krve. Slízl ji. A nejen
- ji. Slízl i trochu trochu têpytivého prachu. Oîetêil si prst a ulehçenë si oddechl,
- lehkomyslnë se usmál svému zbyteçnému strachu a pustil se do uklízení laboratoêe.
-
- Uù byl skoro hotov. Natáhl se po poslední neumyté kádince. Cosi ho upoutalo na
- protëjîí stënë. Nëjaká hloupost. Znovu sáhl pro kádinku. Uhnula. Zkusil to znovu.
- Kádinka s veselým smíchem odbëhla za nëjakým neurçitým cílem. Rozhlédl se po laboratoêi.
- Vybavení êeklo rozhodné NE své nehybné existenci a dalo se do tance. Profesor slyîel
- hudbu. Líbila se mu. Uvëdomil si, ùe v místnosti není nic, co by mohlo hrát. Hudba
- ustala. Podlaha se nervóznë zavlnila.
-
- U dveêí tichounce zavyl vlk. Na stënë vznikla plastická mapa Evropy. Uùaslého
- profesora zaujal Dunaj. Byl modrý a profesor vëdël. Vëdël proç draci vùdy pêijdou o své
- hlavy, proç chce být svët klamán, proç proç proç. Jeho mysl letëla jak nadzvuková
- stíhaçka. Zadíval se na roztok stêíbêenky v tmavé misce, kterou tam nëkdo zapomnël, ale
- na tom nezáleùelo. Záleùelo na tuçñácích, hvëzdném prachu a poloçasu rozpadu uranu.
- Barevné flíçky na hladinë stêíbêenky se spojovaly jako atomy a vytváêely rotující
- molekuly. Tak takhle vypadá diethylamid kyseliny lysergové. Flíçky se znovu pêeskupily.
- @{d DBDDD9}Na hladinë se stêídaly krajiny, zvíêátka, podivná stvoêení.
-
- Albert Hofmann zavêel oçi. Nekoneçným prostorem se míhaly obrazce úùasných barev a
- tvarû. Duhová spirála z milionû malých trojúhelníçkû se svíjela za horizont událostí.
- Záêivé fontány barev tryskaly odnikud a mizely do neznáma. Mihotavé paprsky protínaly
- tmu. Neexistující provazy se vzñaly a stvoêily ohnivý most z plamenû. Pêebëhl po nëm
- çervený çertík s modrými rohy a ultramarínovou îpicí na ocase. Profesor Hofmann otevêel
- oçi a vydal se na bezcílnou pouï laboratoêí.
-
-
- Kniha. Profesor ji otevêel. Vyplaîení brouçci se rozutekli a nechali po sobë bílé
- listy. Z knihy se na profesora usmála Smrt. Vypadala jako klaun. Profesor se s ní dal
- do êeçi. Jeho oçi opustily své místo a vznesly se ke stropu. Pohupovaly se nahoru a
- dolû, krouùily kolem postavy s knihou. Profesor se vidël mluvit se Smrtí. Trvalo to
- vëçnost, ale pak to Smrt pokazila. Chñapla po profesorovi paêátem. Oçi se vrátily do
- svých jamek a Albert prudce zabouchl knihu. Ulomený paêát roztáhl kêídla a proletël
- oknem. Oknem?
-
- @{d DBDDD9} Profesor Albert Hofmann v laboratoêi firmy Sandoz v Basileji proùíval úùasné
- psychedelické fantazie. Bylo páteçní odpoledne 16. dubna 1943. Zuêila válka.
-
- @{c EEDE5F}Jan Duîek/Degens@{c}
